Změny v pravidlech platných od 1. ledna 2019 - 13.
Dalibor Procházka, Čtvrtek 6. prosince 2018
Každý správný seriál má nejméně třináct dílů a toho se budeme držet i my. V tom dnešním třináctém (a snad ne nešťastném) se budeme věnovat zdánlivě nudnému tématu – formám hry.
Ve skutečnosti ale půjde o poměrně zásadní věci, protože předepsaná či zvolená forma hry má spoustu pravidlových konsekvencí. Základní rozdělení samozřejmě všichni známe: hra na jamky vs. hra na rány.
Ve hře na jamky hrají dva hráči (nebo dvě strany) proti sobě a v drtivé většině případů se jim do toho nikdo jiný ani nemá míchat (ledaže si vyžádají rozhodnutí), počítá se po jamkách, přičemž jamku není případně potřeba dohrát (lze ji vzdát či naopak darovat či se dohodnout na jejím půlení) a všeobecným trestem je ztráta jamky. Tady se toho mnoho nezměnilo, jen je snad detailněji probrán mechanismus darování rány a způsoby, které k tomu lze použít (verbálně, gestem, zvednutím míče apod.). Také pozor na to, že jamku lze sice darovat kdykoli, ale nelze si uměle zkrátit zápas tím, že by se hráči dohodli, že si na střídačku darují nějakou sérii jamek.
Naproti tomu ve hře na rány hraje každý hráč proti vše dalším účastníkům a tak je na každém zúčastněném, aby hlídal všeobecné dodržování pravidel, jak u sebe, tak u ostatních. Zásadní požadavkem je pak požadavek na korektní dohrání každé jamky, tj. že hráč jamku správně začne na odpališti, po cestě se nedopustí závažného porušení pravidla o hře z nesprávného místa a míč dohraje do jamky – když něco z toho nesplní a včas to neopraví, je diskvalifikován. Stejně tak bude hráč diskvalifikován za nesprávný nižší výsledek na nějaké jamce (podrobnosti viz 11. díl).
Právě požadavek na dohrání každé jamky ale může pro leckoho znamenat problém, zejména když je dovednost hráče v nepoměru s obtížnosti jamky (třeba když je potřeba přepálit dlouhou rokli/vodu a design jamky nenabízí plán B). Také může jedna zkažená jamka (kde hráč třeba poztrácí několik míčů v lese) znamenat konec všem nadějím pro kolo nebo turnaj. I proto vznikly některé alternativní formáty.
Nejznámějším z nich je samozřejmě Stableford, kde na každé jamce hráč získá určitý počet bodů, přinejhorším pak žádný. Výhodou formátu je, že ani sebepokaženější jamka neznamená globální katastrofu, protože 0 bodů dostane hráč jak za 8, tak třeba i za 12 ran, stejně jako za vůbec nedohranou jamku (zrovna v případě těch 12 ran by hráč už dávno měl svůj míč s ohledem na tempo hry zvednout). Možnou nevýhodou formátu je snad jen to, že je až příliš nadužíván (i jako důsledek aktuálního hendikepového systému, který vše přepočítává právě na Stableford) a do jisté míry nevychovává hráče k potřebné pokoře před hřištěm („no a co, tak to zkusím, přinejhorším to zvednu“). Každopádně ani tady se toho příliš nemění, jen je lépe vyjasněna otázka zapisování, kdy lze akceptovat i prázdný výsledek, který je ekvivalentní škrtnutí.
Nově se ale v Pravidlech objevuje lehce obdobná verze hry na rány, a to Maximální výsledek, kdy se sice počítají rány, ale na každé jamce je stanoveno určité maximum, které se hráči započítá, i když jamku zahraje hůře nebo ji nedohraje. Nejde o úplné novum, třeba v hickory komunitě (hra předválečnými holemi s dřevěnými šafty) jde o celkem běžný formát. Typickou hranicí bývá dvojnásobek paru plus jedna (tedy 7, 9 a 11 ran pro pary 3, 4 a 5), ale lze to stanovit i jinak. Třeba při volbě netto double bogey bude daný formát naprosto ekvivalentní Stablefordu (protože to je právě nejnižší skóre, za které hráč získá 0 bodů). I zde je to se zapisováním podobně, jako u Stablefordu.
Dlouhodobě kodifikovaným, byť u nás nepříliš rozšířeným formátem je Par/Bogey, což je vlastně jamkovka proti hřišti (na každé jamce je stanoveno pevné cílové skóre), přitom jde o velmi zábavný a hlavně rychlý formát! Ještě tak nejpoužívanější je jeho obdoba v rámci turnajů Pro-Am (par is my friend). Každopádně jde o formát podporující agresivní hru se snahou o skórování za každou cenu, což má také své kouzlo.
Samotná jamková hra z principu příliš variant mít nemůže, snad jen tzv. hru třemi míči, kdy každý ze tří hráčů najednou hraje dva zápasy proti oběma zbylým hráčům, ale tento formát se zpravidla používá jen při přátelské hře, a i tam je mnohdy nahrazen tzv. šestibodovým systémem (na každé jamce se dělí 6 bodů podle dosažených výsledků takto: 4-2-0, 4-1-1, 3-3-0, 2-2-2).
Důležitými variantami hry jsou ale ty, kde dva hráči (výjimečně více) hrají jako partneři:
- Jde jednak o čtyřhru (tzv. klasický foursome), kde partneři hrají jeden společný míč a musejí se střídat jak v ranách z odpaliště, tak i v ranách během každé jamky – když omylem odpálí druhý z partnerů, je to chyba (ve hře na jamky ztrácí strana jamku, ve hře na rány je to nutné opravit).
- Druhým formátem je pak hra čtyřmi míči, kde každý z partnerů hraje svůj míč a jako výsledek jamky se bere vždy ten lepší z nich (ať už se hraje hra na jamky nebo na rány).
V obou uvedených formátech partnerské hry dochází k poměrně podstatné změně: jelikož za stranu může jednak kterýkoli z partnerů, může také kterýkoli z nich provádět úkony týkající se libovolného z jejich míčů, tedy včetně zvedání, spouštění či umisťování! Takže už ve čtyřhře nemusí míč spustit ten z partnerů, který je právě na řadě, ale kdokoli z nich. Stejně tak ve hře čtyřmi míči může jeden z partnerů zvednout na greenu oba míče, aniž by k tomu ještě potřeboval další souhlas svého partnera apod. Stejně tak mají úplně stejné postavení oba jejich nosiči (ať už ohledně toho, co můžou – třeba dávat rady, nebo nemůžou – třeba stát za kterýmkoli z partnerů při zaujímání postoje).
Nově jsou pak Pravidla benevolentní i k jiným upraveným formám hry, pokud nenarušují základní principy hry a běžná pravidla. Jako příklad lze uvést třeba modifikovaný Stableford (občas k vidění na PGA), kde se za výsledek lepší než par přidělují vyšší kladné body, než záporné body za výsledek horší než par (formát opět podporuje skórování). Ale variant je nepřeberně – od texas scramble, výběrový drajv či chapmana, až po provázkovou nebo praporkovou. Že něco z toho neznáte? Tak si to vyzkoušejte! Přemluvte třeba domovský klub, aby něco takového uspořádal – vždyť golfem bychom se měli primárně bavit!
Předchozí publikované díly:
- Proč změny, přehled publikací
- Struktura, jazyk a terminologie
- Nové a změněné pojmy
- Jamkoviště
- Bunker
- Trestné oblasti
- Aut, ztracený a provizorní míč
- Beztrestné úlevy
- Spouštění míče
- Příprava na ránu
- Aplikace pravidel
- Pravidla pro výstroj, start, paušální tresty…