Změny v pravidlech platných od 1. ledna 2019 – 11.

Celkem běžně nastává situace, kdy se hráč ocitne v situaci, se kterou si po pravidlové stránce neví rady. Někdy může jít o primární neznalost pravidel vůbec (což ale není tou nejlepší vizitkou), jindy hráč prostě není ve stresu v krátkém čase schopen příslušné pravidlo najít (i když s postupem technologií a možností vyhledávání v nějaké elektronické formě je to mnohem jednodušší, než dříve) anebo prostě není s to s jistotou určit stav věcí (zda je daná oblast půdou v opravě, zda je míč zabořen, jestli s ohledem na časový průběh je míč ztracen apod.), takže není zřejmé, podle jakého pravidla postupovat. V takové situaci je samozřejmě ideální, pokud může získat pomoc rozhodčího, který by měl být schopen vše z uvedeného vyřešit.

Ovšem v drtivé většině případů rozhodčí po ruce nebude, protože s výjimkou velkých profesionálních a amatérských turnajů jich na hřišti prostě není tolik, aby efektivně pokryli celé hřiště. Co má pak hráč dělat? Důležité je, že nová verze Pravidel jasně stanoví, že hráči nemohou ani z tohoto důvodu zbytečně zdržovat hru (ve smyslu „já dál nehraju, počkám, až přijede rozhodčí“). Pokud nelze rozhodčího (nebo jiného člena Soutěžního výboru) sehnat v přiměřeně krátkém čase (třeba i přivoláním), musí hráči danou situaci vyřešit sami. Pravidla jim přitom dávají jasný návod, jak postupovat.

Ve hře na jamky je to relativně jednoduché – hráči se mohou dohodnout na konkrétním řešení a jejich dohoda platí, i když se posléze ukáže, že nebyla tak úplně podle Pravidel. Třeba když se dohodnou, že pro míč na cestičce je možná beztrestná úleva a postupují tak, jejich dohoda platí, přestože po kole zjistí, že nárok na úlevu nebyl. Co ovšem hráči nesmí je vědomě ignorovat nějaké Pravidlo nebo příslušný trest, o kterém vědí, že platí. To by byla dohoda o nedodržování Pravidel a oba hráči by byli diskvalifikováni.

Pokud se ale hráči na řešení neshodnou, musí si daný hráč zvolit, jak bude pokračovat. Jeho soupeř může proti tomu vznést námitku formou požadavku pozdějšího rozhodnutí, ale musí tak učinit včas tj. předtím, než hráči začnou hrát další jamku. Stav zápasu se posléze případně upraví, pokud se ukáže, že námitka byla opodstatněná. Co hráč ale udělat nemůže, je hrát dva míče – tento institut není prostě v jamkovce možný. Z povahy hry je to celkem logické – soupeř musí vědět, proti jakému míči a jakému skóre vlastně hraje.

Naopak ve hře na rány je to v podobných situacích to správné řešení! Hráč musí předem deklarovat, že bude hrát dva míče a také to, který z nich si přeje započítat, pokud to bude možné (pokud míč nevybere, má se za to, že vybral první míč, který bude odehraný). Po konci kola (případně dříve, pokud třeba potká rozhodčího) musí hráč danou situaci nahlásit Soutěžnímu výboru ještě předtím, než odevzdá skóre kartu.

Nová pravidla pak jasně popisují, jak se určí výsledek jamky (dříve byl tento postup obsažen v Rozhodnutích). Jednoduše řečeno se počítá hráčem preferovaný míč, pokud s ním bylo vše v pořádku, jinak se počítá zbylý míč. Třeba když hráč ve výše popsané situaci preferuje míč s beztrestnou úlevou, tak se ve výsledku bude počítat míč bez úlevy (protože na ní nebyl nárok).

Na rozdíl od jamkovky se ale hráči nemohou na řešení jednoduše dohodnout. Jde o to, že nesoupeří pouze sami mezi sebou, ale zároveň proti všem dalším hráčům v soutěži, takže případný postup proti Pravidlům by hráče neoprávněně zvýhodnil. Jasně, mohou o věci debatovat a navzájem si pomáhat s určením a výkladem Pravidla, ale v konečném důsledku je hráč sám odpovědný za to, že hraje podle Pravidel. Ani zapisovatel není rozhodčí a jeho slovo nemá větší či rozhodující váhu, další hráči ve skupině mají k věci určitě také co říci.

A nejenom to – Pravidla nově stanoví povinnost hráče ohlásit jakýkoli možný pravidlový problém. Pokud se hráč domnívá, že došlo k porušení Pravidel, měl by to sdělit ideálně ihned danému hráči, případně pak rozhodčímu nebo Soutěžnímu výboru, opět samozřejmě pokud možno předtím, než dojde k odevzdání skóre karty. Pokud tak hráč neučiní, může být Soutěžním výborem diskvalifikován za chování v rozporu s duchem hry! Že vám to přijde trochu ve stylu „bonzovat se nemá, ale hlásit se to musí?“. Možná, ale zopakujme si, že jde o ochranu všech hráčů ve startovním poli. Účastí v soutěži na sebe hráč prostě takový závazek bere! Stejně jako on bude chránit férovou soutěže vůči ostatním hráčů, budou to oni dělat vůči němu.

S tím následně souvisí i správnost výsledků zapsaných na skóre kartě. Připomeňme si, že určující jsou jednotlivé jamkové výsledky, nikoli správný či chybný celkový součet (ten je ostatně na odpovědnosti Soutěžního výboru). Když je některý zapsaný výsledek vyšší, než skutečný, pak platí (došlo k znevýhodnění hráče, který si měl při kontrole dát pozor - je to čistě jeho boj). Ovšem když je některý zapsaný výsledek nižší, než skutečný, je to větší problém. Běžně je výsledkem diskvalifikace (došlo k neoprávněnému zvýhodnění hráče vůči všem ostatním).

Jedinou výjimkou je situace, kdy hráč nemá započten trest (jednu nebo více trestných ran), o kterých před odevzdáním karty nevěděl. Pak se pouze příslušný trest dopočítá.

Třeba když hráč pod vlivem všech těch změn založí v bankru (poplete si to s trestnou oblastí, kde to nově možné je) a trest si nezapočítá. Nebo si vytáhne autový kolík a nevrátí ho. Tady ale do hry také vstupuje ono již zmíněné ohlášení – pokud to někdo viděl, měl to hráči říct ihned, ne čekat, až odevzdá kartu. Pak by bylo na hráči, aby danou věc před odevzdáním sám nahlásil a nechal si případně přidělit trest. Pokud totiž hráč má jakoukoli pochybnost (nebo je na ni upozorněn), má se za to, že o trestu věděl a pokud mu tam bude chybět, bude to zase ta diskvalifikace.

Ano, konfrontace v rámci flightu nejsou zrovna něčím, co by většina z nás vyhledávala, ale ruku na srdce – tiché ignorování pravidlových prohřešků či dokonce podvodů je cestou do pekel. Dokud se věci nezačnou řešit, nezlepší se. Hra podle Pravidel a v duchu hry by měla být samozřejmostí, nikoli výjimkou.

Předchozí publikované díly:

1. Proč změny, přehled publikací
2. Struktura, jazyk a terminologie
3. Nové a změněné pojmy
4. Jamkoviště
5. Bunker
6. Trestné oblasti
7. Aut, ztracený a provizorní míč
8. Beztrestné úlevy
9. Spouštění míče
10. Příprava na ránu