
Změny v pravidlech platných od 1. ledna 2019 – 6.
Dalibor Procházka, Středa 17. října 2018
V šestém díle seriálu si představíme změny týkající se poslední oblasti hřiště – vodních překážek alias trestných oblastí. Zdaleka totiž nejde jenom o přejmenování! Dobrou zprávou je, že vlastně všechno bude jednodušší.
V prvé řadě si připomeňme, že za trestnou oblast může Soutěžní výbor označit cokoli – rybník, potok, strouhu, ale třeba i husté křoví, skály či les nebo jinou oblast, ze které je odehrání míče velmi obtížné či nemožné. Typickým příkladem je většina stávajících křovinatých biozón ve Mstěticích. Všechno, co bylo doposud z definice automaticky vodní překážkou, je nově automaticky trestnou oblastí, a to i když to není nijak označeno – třeba nějaký polozapomenutý potůček v lese nebo rybník, který přeci pro nikoho „není ve hře“... Pokud není trestná oblast nijak označena, považuje se za červenou.
Oproti některým očekáváním zůstává současné značení, tedy budou trestné oblasti žluté a červené. V obou případech bude mít hráč možnost spustit míč jednak na původní místo, odkud právě zahrál ránu, nebo dozadu po linii směrem od jamky skrze místo, kde míč naposledy překročil okraj trestné oblasti. U červené trestné oblasti pak existuje navíc možnost spustit míč do dvou délek hole od takového místa, ne blíže jamce.
Že něco postrádáte? Správně. Ve stávající edici pravidel figuruje ještě možnost spuštění na opačném břehu (v případě červené vody) – tato možnost nově odpadá, i když ji Soutěžní výbor může, pokud to uzná za potřebné, pro určitou trestnou oblast doplnit v rámci místního pravidla. Ale třeba kromě příkopů podél fairwayí, které nelze snadno překonat nebo kde na druhé straně je hustý porost, je takových situací, kde by možnost opačného břehu byla nutná, jen velmi málo. Ostatně i u zmíněného příkopu lze očekávat, že se třeba značení upraví tak, že do trestné oblasti bude zahrnuto i vše za příkopem (do nekonečna) – samozřejmě v závislosti na místní situaci.
Samozřejmě lze případně vše označit červeně, ale v některých případech to opravdu není žádoucí, protože by se tím snížila výzva zamýšlená architektem. Typickým příkladem mohou být ostrovní greeny, kdy by červené označení umožnilo spuštění na greenové straně překážky, aniž by hráč dokázal zahrát ránu, která přistane i zůstane na ostrově. To by třeba ještě tolik nevadilo, ale mnohdy by o tom, jestli vůbec je kam míč spustit (nesmí se blíž jamce!), rozhodovalo aktuální navrtání jamky – často by taková výseč ani neexistovala, což by vedlo buď ke značné nespravedlnosti (o kousek vedle by to třeba už šlo), nebo naopak k závažnému porušení pravidel (kdyby to tam hráč stejně spustil).
Nejčistší řešení ostrovních greenů je prostě žluté označení a vhodně umístěná drop zóna jako doplňková možnost. Na druhou stranu třeba taková strouha napříč fairwayí klidně může být červená – stejně bude hráč nově muset spouštět na svém břehu a zjednoduší se tím existující návaznosti žlutých a červených kolíků.
Trestná oblast navíc může být prohlášena za oblast se zákazem hry, případně lze tak vydefinovat její určitou část. Ano, jde o dnešní biozóny, ať už třeba na Černém Mostě nebo v Cihelnách. Příklad, kdy je hra zakázána pouze z části trestné oblasti, pak nalezneme třeba na kamenné devítce na Kaskádě. V případě oblasti se zákazem hry je úleva povinná. Navíc, pokud hráčův míč je mimo takovou trestnou oblast se zákazem hry, ale ta mu fyzicky překáží v postoji nebo švihu, musí využít beztrestnou úlevu tak, aby k žádnému překážení nedocházelo (o beztrestných úlevách více někdy příště).
Říkáte si, že toho vlastně moc nezměnilo? Ano, v případě, že hráč využije úlevu (samozřejmě s jednou trestnou ranou), zůstává všechno víceméně tak, jak to bylo, vyjma zmíněného vypuštění možnosti druhého břehu. Jinak je tomu ale v případě, že se hráč rozhodne míč hrát. V takovém případě ho stávající pravidla svazovala celou řadou nepříjemných podmínek, které mu něco takového znesnadňovaly a které bylo možno velmi snadno porušit – s velmi citelným trestem. Třeba to, že hráč nesměl s ničím ve vodní překážce pohnout (tedy vyjma pohyblivé závady), že nesměl založit nebo se dotknout vodní hladiny. V nové edici se ale tohle všechno smí! Odehrání z trestné oblasti (pokud tedy je míč v principu hratelný) se tak nijak neliší od zahrání míče v poli. Hráč smí založit, dotknout se vody, odstranit si volné přírodní předměty (kamínky, listy, větvičky, šišky, …) nebo provést normální cvičný švih.
Samozřejmě si přitom musí dávat pozor, aby se jeho míč nepohnul nebo aby si něco nevylepšil (třeba odseknutím rákosí), ale to platí i v poli. Díky tomu všemu tak bude případná záchranná rána výrazně jednodušší.
Díky tomuto zjednodušení lze očekávat více pokusů o záchranné rány. To ale zase vyžaduje dobrou znalost postupu, co dělat, když se to nepovede a další hra z trestné oblasti už není možná (míč ve vodě či velmi špatné poloze). Tady sice nedochází k žádné faktické změně (kromě jiných formulací), ale rozhodně stojí za to si připomenout možnosti, které hráč má. Jednak může ránu z daného místa opakovat, nebo může využít spouštění mimo vodu po linii nebo, v případě červeného označení, do strany na dvě hole.
Může ale také opakovat ránu z místa, kde byl naposledy mimo trestnou oblast (třeba jít zpátky na odpaliště). Všechny tyto možnosti jsou přitom stejně drahé – jedna trestná rána. Takže stojí za to zauvažovat, kterou z nich zvolit.
Předchozí publikované díly: