Evropský golf čeká řada velkých úkolů, míní Zdeněk Kodejš

Středoevropská spolupráce narůstá

Jakým způsobem funguje Centrální zóna?
Spojuje třináct zemí od Nizozemska po Makedonii. Úkolem vedení je předávat informace, být  jakýmsi styčným důstojníkem mezi exekutivou a členy zóny. Setkávat se budeme třikrát až čtyřikrát ročně, mezitím ale musíme řešit řadu věcí korespondenčně. Navíc mezi mé povinnosti bude patřit účast na některých evropských šampionátech, či utkání, které EGA pořádá nebo se jich účastní.

Jednotlivé zóny mají specifické problémy. Jak třináctka spolu komunikuje?
V Centrální zóně se komunikace v posledních letech výrazně zintenzivnila. Hodně tomu pomohla kandidatura – byť neúspěšná - Rakouska na Ryder Cup pro rok 2022. Mimochodem: moc nevěřím tomu, že se nakonec tato akce v Římě, který ve výběrovém řízení zvítězil, uskuteční… Ta kandidatura byla pojata jako společný středoevropský projekt, hodně věcí nás spojilo – stále více jsou slyšet Rakušané, aktivní jsme my, Slováci, zapojují se i Poláci, i když ti patří mimo naši zónu. V řadě záležitostí ale postupujeme společně.

Stejně jako v dalších funkcích, i ta vaše je podmíněna rotačním systémem, který v rámci EGA platí. Pravidlo, že funkcionář může být zvolen maximálně na dvakrát dva roky, se nebude měnit?
V rámci principu spravedlnosti bude rotační systém ve většině funkcí asi platit i v dalších letech. Ale je pravda, že občas může dojít k jeho narušení ve chvíli, kdy příslušná země nemá vhodného, nebo řekněme ideálního nástupce. Již nějaký čas se rovněž zvažuje, že by rotace byla přerušena u Championship Committee, zabývající se přípravou velkých turnajů. Tam je potřeba hodně zkušených odborníků. Jenže praxe je taková, že když už naberou dostatečné zkušenosti, tak je pomalu čas na výměnu. Je nevyhnutelné, aby tyto akce v budoucnu objížděli schopní experti, kteří na svých pozicích zůstanou déle.

Velká témata budoucnosti: Hendikepový systém, pravidlové změny, podpora talentů

Jaká témata rezonovala třídenním setkáním v Lausanne?
Velkým tématem stále je a ještě bude jednotný celosvětový hendikepový systém. Společně to řeší R&A, USGA a také EGA, která se snaží zachovat výsadní postavení při práci na zásadních změnách. Vystupujeme velmi aktivně, na naší půdě se uskutečnilo několik workshopů a zasedání. Je to významný úkol pro následující dva, tři roky.

Ale EGA určitě vnímá i další úkoly do blízké budoucnosti…
Rozhodně se hodlá více věnovat popularizací golfu. Úkolem EGA historicky nebylo pořádání vrcholných akcí typu Ryder Cup, či série profesionálních turnajů. Svůj potenciál viděla především v přípravě mladých hráčů prostřednictvím pořádání amatérských mistrovství Evropy. Hlavním úkolem tedy byla příprava mladých golfistů na profesionální kariéru a tento úkol rozhodně zůstává prioritou činnosti EGA. V posledních letech však Evropská golfová asociace více spolupracuje s R&A St. Andrews i na různých dalších programech na podporu rozvoje golfu. Velmi intenzivně je zapojena v připravované změně pravidel a na zmiňovaném jednotném světovém hendikepovém systému. Důležitým momentem je i podpora koučinku v členských zemích, což jsme v České republice hojně využívali.

Diskutují se stále také možné změny amatérského statusu?
Také v této oblasti se vede na různých fórech široká diskuze. Je velká snaha pomáhat mladým hráčům, kteří vidí svoji budoucnost v tvrdém profesionálním světě, ale nemusí uspět. Mluví se tak reálně o zavedení pevně daného období pro „profesionála na zkoušku“, po kterém by se hráč mohl vrátit mezi amatéry. Mluví se také o možnostech, jak uvolnit finanční podporu mladých amatérů, aby náklady nezůstávaly pouze na bedrech rodičů či klubů.  Aby bylo možné podporu rodin i jiných firem využít alespoň částečně marketingově a koneckonců by to mohlo pomoci také popularizaci golfu. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu se dočkáme poměrně v brzké době uvolnění značně konzervativních pravidel, která v golfu dosud platí.