Greenkeeper Pečenka: Pro česká hřiště jsou jednoznačně nejhorší mírné zimy

Letos v únoru je to rok od chvíle, kdy jste byl jmenován do funkce předsedy FEGGA. Co se během vašeho předsedování ve federaci událo? Co vás překvapilo? Na co nejvíc vzpomínáte?

Událo se toho velmi mnoho. S mým nástupem do pozice předsedy se mnohem více lidí začalo zajímat o greenkeepery, a to i české. Nejen u nás, ale bez nadsázky po celém světě. V golfově rozvinutých zemích jsme získali větší respekt, v zemích, kde golf teprve začíná svůj rozvoj, jsme velkou inspirací. Státy jako Rumunsko, Bulharsko nás berou jako blízké partnery v jejich rozvoji.

Co všechno má předseda FEGGA na starosti?

Hlavní díl práce leží na sekretáři Deanu Cleaverovi. Předseda proto, že bývá často obměňován, má z velké částí symbolickou reprezentativní roli. Přikládá váhu tam, kde je třeba, zastupuje na jednání, prezentuje strategii, program. Tak je tomu i v mém případě, kdy se účastním různých jednání, konferencí, workshopů.

Dozvěděl se tak zkušený greenkeeper během svého působení ve FEGGA ještě něco nového o greenkeepingu?

Na úrovni FEGGA jde hlavně o celkový obraz údržby hřišť, v běžném denním greenkeepingu použiji nové poznatky, ale většinou se mi zkušenost v působení FEGGA hodí pro činnost v Českém svazu greenkeeperů, kde získávám hlavně zajímavé nápady pro naše akce, přednášející na seminářích, a vidím kam greenkeeping směřuje, jaké jsou trendy.

Co je trendem současného greenkeepingu?

Zefektivňování. Neznamená to nutně snížení počtu zásahů, je to hlavně o novém pohledu. Uvedu to na příkladu. Místo dvou aerifikací většími hroty s následným krátkodobým snížením kvality povrchu udělám klidně aerifikací 4 až 5 malými hroty. Mistrem v tomto přístupu "zefektivnění" je kolega Jiří Kapeš, který často přichází s novými nápady na lepší využití prostředků. Další trend, který však považuji za neblahý, mi připomíná vtip o železničářích, kteří v rámci šetření odpojí poslední vagón každého vlaku. Greenkeepeři jsou často tlačení do podobné situace, je jim řečeno, aby snižovali počet zaměstnanců. Přitom nikdo neřeší kvalitu. Vše má však své hranice. Myslím, že bychom měli jako greenkeepeři společně s managementem hledat cestu ke zvýšení tržeb, a ne snižování nákladů na údržbu.  

Jak dlouhé je vaše funkční období?

Období je dvouleté. Je přirozeně plánována zastupitelnost v osobě místopředsedy, který předsedu doplňuje a někdy i zastupuje v přípravě na své budoucí působení ve funkci prezidenta. Velkou podporou je mi tedy Paul Worster, který byl již předsedou britských greenkeeperů a má bohaté zkušenosti.

V poslední době přibývají zprávy o vlivu klimatických změn na golfová hřiště. Jak velký vliv má globální oteplování na golf?

Zásadní. Vidíme již dnes, že ten, kdo se nedokáže adaptovat hlavně nevyrovnaným srážkám, které mají spíše nárazový charakter, bývá ohrožen. Pracujeme na tom, abychom připravili greenkeepery na budoucí změny, aby používali méně vstupů, nové druhy a odrůdy trav, pracovali lépe s vodu. FEGGA připravila plán pro celkový přístup našich členů k životnímu prostředí. Máme také mnoho případových studií, které mohou sloužit jako inspirace pro každodenní péči o hřiště.

Co je největším nebezpečím českých hřišť?

Povodně a sucha. Výzvou je zadržování vody při nárazových deštích a lepší využití závlahy v období sucha. Chytré využívání moderních přípravků jako jsou smáčedla nebo pigmenty na ochranu proti úpalu trávníků pomáhá v lepším využívání vody. Na použití teplomilných trav, které známe ze zemí na jihu, si naštěstí ještě několik desetiletí počkáme.

Studie britské The Climate Coalition přinesla zajímavou zprávu, že britským hřištím u pobřeží hrozí kvůli zvyšování mořské hladiny, silným bouřím a lijákům nebezpečí eroze, „odlupování pevniny“. Týkat by se to mohlo i slavného Old Course. Co si o tom myslíte?

Toto se již dnes děje. Eroze pobřeží je běžnou záležitostí, kterou Britové řeší již dlouhodobě bez ohledu na golf. Podobné situace se dějí i na golfových hřištích například ve Švédsku. Kolega, který udržuje hřiště Ljunghusen na jižním pobřeží Švédska, přišel minulý rok tímto způsobem o odpaliště. Takže se s tímto fenoménem budeme setkávat stále více.

Jaký je recept na trvalou udržitelnost? Co se dá podniknout, aby hřiště tolik „netrpěla“ a přečkala suchá léta, mírné zimy s co nejmenšími „šrámy“?

Důležitá je osvěta. Pryč je doba, kdy běžely závlahové systémy naplno každou noc, je to navíc i nevhodné pro trávníky. Je třeba využívat nových technologií - například použití pigmentu. Není pak potřeba tak moc zalévat, a hřiště zůstane zdravější. To je technologie přicházející v posledních letech. Zároveň je potřeba přesvědčit hráče, že drobný přísušek není tragédie. Stále totiž sledujeme přílišný tlak ze strany hráčů na vizuální stav hřišť. Přitom by primárně mělo jít o hru jako takovou, estetika by měla být až na druhém místě. V zájmu zachování golfových hřišť bude takový přístup potřeba.

Jsou v České republice pro hřiště horší suchá léta, nebo mírné zimy, nebo něco úplně jiného?

Jednoznačně mírné zimy. Dochází k větší zátěži hřiště chorobami a zároveň zvýšené zátěži zimní hrou. Zima je navíc obdobím s minimální regenerací porostů. Letní vedra se zvládnout dají. Záleží na prostředcích, které greenkeeper dostane k dispozici.

Máte za sebou letitou zkušenost ve výkonném výboru ČSG. Teď uplynul rok, kdy jste ve vrcholné funkci FEGGA. Jak se od sebe obě funkce liší?

V ČSG řešíme pravidelně věci týkající se přímo greenkeepingu, každodenní problémy českých a slovenských greenkeeperů. Na úrovni FEGGA se jedná hlavně o širší pohled, koncepty, lobbing na úrovni EU, komunikace s institucemi jako R&A, EGA, GEO. Od letošní výroční konference ČSG navíc nepokračuji ve výboru jako jeho člen. Po deseti letech došlo ke střídání ve vedení svazu, nastoupili dva noví členové se svěžími nápady a elánem, a proto se činnosti ČSG budu účastnit již jen jako člen.

Co největším problémem českých a zahraničních hřišť z hlediska greenkeepingu? Potýkají se hřiště u nás se stejnými potížemi jako v zahraničí?

Když začnu u oblasti financí, tak největší výzvou greenkeeperů je stagnující růst členské základny. Často vidíme údržbu jako první místo, kam vedení sahá při úsporách. Nemůžeme tak naplno využít znalosti a potenciál našich vědomostí k co nejlepší údržbě a nastupuje vyjednávání o kompromisech. V oblasti každodenní údržby je společným problémem i nejasné zadání, které greenkeepeři dostanou. Typické jsou debaty na tzv. „rychlost greenů“, která se stává jediným měřitelným parametrem hřiště. A přitom výsledek naší práce je více komplexní, rychlost greenů není to, čím by se měla hřiště srovnávat.

Co je základem kvalitního greenkeepingu?

Obětavý greenkeeper, který se chce i nadále vzdělávat. Pokud se dále nevzdělává, bude každý rok opakovat stejné chyby, nebude se umět přizpůsobit novým výzvám a neposune hřiště dál. Na druhém místě bych zmínil vstřícnost provozovatele. Je důležité, aby s greenkeeperem nebojoval, ale hledali společnou cestu, ujasnili si, že jsou na jedné lodi.

Kolik peněz (cca) je ročně investováno do údržby osmnáctijamkového hřiště v ČR?

Tento dotaz mi často kladou majitelé hřišť a já odpovídám s maximální přesností: 4,2 – 18 milionů korun. Včetně odpisů, mezd, a materiálů. Na tom je totiž jasně vidět, jak je složité hřiště srovnávat. Je totiž velký rozdíl, jaké jsou požadavky ze strany hráčů, nebo provozovatelů, a to i na úrovni výstavby a architektury. Někde stačí na všechno pět lidí a v podstatě nedělají ruční práce, někde je třeba celý tým lidí s křovinořezy. Takže v oblasti nákladů jsou obrovské rozdíly.

Kde se dá nejvíc ušetřit a do čeho je naopak nutné investovat víc peněz?

Nejvíc se de ušetřit na množství odpracovaných hodin. Někomu stačí na 18 jamek do 10 tisíc hodin, někdo potřebuje 25 000 a víc. Mzdové náklady přímo souvisí s tím, co jsem zmínil výše. Když někdo udělá hřiště s 25 nebo 90 bunkery, dokáže si každý představit rozdílné náklady. A takto je to ve všem. Nemá cenu šetřit na strojích a závlaze, to se vždycky vrátí ve zvýšených nákladech.

Jak dlouho přibližně trvá příprava na profesionální turnaj z hlediska údržby hřiště? A jak dlouho se hřiště vzpamatovává po týdenním náporu, kdy se po hřišti projdou denně tisíce lidí včetně 150 hráčů?

Aktuální příprava těsně před turnajem trvá jen pár dnů a hřiště se vzpamatuje celkem rychle. Největší zátěží nejsou hráči, ale diváci. Na některých hřištích, která mám na starosti, je 150 hráčů denně docela běžný počet v sezóně. Proto je s přípravou potřeba začít již od jara a udržovat hřiště pevné, zapískované a v kondici po celý rok.

Jak funguje spolupráce s R&A? Přibližte, na co klade světová golfová organizace v greenkeepingu důraz, jak často jste s ní v kontaktu a s kterými lidmi?

R&A má svoje oddělení pro hřiště, takže s nimi spolupracujeme velice úzce. Jezdí k nám přednášející, Steve Isaac často přednáší evropským greenkeeperům o novinkách a Wendy Cole, která má na starosti Schollarship program, je s námi v častém kontaktu. Díky práci R&A máme přístup k vzdělávacím programům pro české a slovenské greenkeepery a také k možnostem financování. R&A bývá i společným partnerem při projektech Leonardo v oblasti vzdělávání greenkeeperů. 

Co je vaším snem, vaším přáním v greenkeepingu? Čeho byste ještě rád dosáhl? Kam povedou vaše další kroky?

V posledních letech jsem se začal více účastnit vývoje a testování nových technologií hlavně v oblasti výživy a ochrany rostlin. Chtěl bych být u toho, kdy českým greenkeeperům představíme moderní postupy péče o trávníky, včetně precizních aplikací, inovativních produktů na ochranu před stresem a podobně. Ať už se jedná o výtažky z rostlin, aplikace jiných forem živin, pigmentů, nebo spolupracujících mikroorganismů, pořád je co objevovat. Takže sebe v nejbližších letech vidím spíš v oblasti výzkumu a vývoje.