Český golf se na týmových šampionátech skvěle předvedl

Výsledky po letech systematické práce
Sportovní úspěchy a v golfu zvlášť jsou vždy odrazem víceleté práce, a tak současné atakování medailových pozic potěšilo. „Výsledky se dostavují po několika letech systematické práce, odpovídají současnému stavu českých golfistů. Je to osmiletá práce trenérů a hlavně sportovního vedení, nastavení systému,“ je přesvědčen prezident ČGF Zdeněk Kodejš, podle kterého hraje roli sice i štěstí a síla jednotlivých ročníků, ale už nejde o zásadní výkyvy.

„Navíc posun není viditelný jen na jedné frontě. Současná generace ženského týmu je kvalitní, ale máme mladé týmy chlapců a dívek, které bez mezinárodních zkušeností dokázaly přivézt čtvrté a páté místo. Kumulace těchto výsledků je důkazem, že systém funguje a jdeme správným směrem. Musíme být ale trpěliví, nemůžeme si myslet, že do pěti let začneme pravidelně vozit medaile. Nemají to tak ani golfové velmoci. Důležité je, abychom se nadále zlepšovali,“ připomíná sportovní ředitel Petr Šavrda a oceňuje, že se stále objevují další mladí talentovaní hráči.

Podle Kodejše ani případné nepostoupení mezi nejlepších osm nemusí být bráno jako neúspěch, i když české výběry letos vždy do finálové skupiny postoupily. „Stačí se podívat, jaké země na šampionátech hrají o deváté místo. Součtem našich umístění ve třech prvodivizních ME jsme byli letos čtvrtou nejúspěšnější federací,“ přidal Kodejš srovnání s konkurencí a upozorňuje, že to nesmí být konečný cíl. „Již mnohokrát jsem říkal, že na nás nikdo nečeká, musíme tvrdě pracovat dál. A do budoucna potřebujeme hráčskou špičku rozšiřovat, ale ne bezhlavě. Je potřeba vyvíjet na mladé co nejvyšší tlak, protože jen tak si zvyknou na rozhodující momenty svých utkání a budeme mít šanci jít zase dále.“

Ambice ženského týmu nekončí, odchodům navzdory
Dámský výběr skončil šestý, ale k medaili měl našlápnuto velmi dobře, než narazil už ve čtvrtfinále na vítěznou Anglii, které předtím příliš nevyšla kvalifikace. „K medailím bylo blízko, ale rozdíly mezi zeměmi jsou velmi malé, rozhodují maličkosti. Přesto před našimi dámami smekám, bojovaly do poslední chvíle. Uvědomme si, že naše hráčky bojují proti zemím, které systém budují mnoho desítek let,“ těší Kodejše.

„Hranice úspěchu a neúspěchu může být velmi tenká, je to kolikrát o jedné, dvou ranách. Utkání s Anglií jsme za určitých okolností mohli vyhrát, ale řekl bych, že soupeř byl ten den o malinko lepší,“ uznal sportovně Šavrda, který působil jako nehrající tým u dámského výběru.

Ani plánovaný odchod několika hráček k profesionálům prý navíc nemusí znamenat konec ambicí, v zásobě jsou další talentované golfistky. „To nebude znamenat rozpad týmu, družstvo může být nadále úspěšné,“ míní Šavrda a už hledá, na čem zapracovat, aby to vyšlo příště. „Naším úkolem s koučem Harry Scottem bude nyní rozklíčovat, na čem bychom měli zapracovat a co bychom mohli udělat lépe, abychom na vytoužené medaile příští rok dosáhli.“

Zahraničí trenéři přinesli zkušenost, budí respekt
Tréninkový systém obohacují svojí přítomností i zahraniční trenéři. Hlavním koučem je již třetím rokem Staffan Johansson, národním koučem Harry Scott a koučem chlapců do 18 let David Carter. Jaký vliv mají na výkonnost a atmosféru v týmech?

 „Hrají zcela zásadní roli. Prošli ve svém profesním životě něčím, čím naši trenéři neměli možnost projít, mají tedy náskok, kvůli kterému je angažujeme. A výsledkem je jednak nastavení stylu a systému práce, ale také předávání těchto zkušeností našim trenérům, kteří vedle nich viditelně rostou,“ je přesvědčen Kodejš. „To platí pro Staffana Johanssona a dalším krokem je Harry Scott, z jehož přístupu mám velkou radost. Zvláštní kapitolou je David Carter, který má zkušenost špičkového hráče a příprava k turnaji, course management od někoho, kdo toho tolik dokázal, je pro mladé hráče k nezaplacení.“

Šavrda připomíná, že k nim hráči mají zjevný respekt. „Přinášejí především velké zkušenosti, dlouhodobou vizi, systematičnost v práci, strukturu a profesionální přístup. Netroufám si tvrdit, jak moc jejich přítomnost na velkých akcích typu ME ovlivní výkon, ale určitě celkově přispívají k posunu českého golfu. Ač cizinci, často mám z jejich nadšení, touhy a entusiasmu pocit, že jsou to vlastně Češi,“ přidává osobní zkušenost s působením u týmů.

Medaile? Může přijít brzy
Zlepšující se výkony jednotlivých družstev, nasbírané zkušenosti a větší výběr talentovaných hráčů proto vyvolává otázky, kdy kýžené medaile některá výprava ze šampionátu přiveze. „Máme již tři čtvrtá místa na mistrovství Evropy, a tak věřím, že brzy přijde chvíle, kdy se k nám štěstí překlopí. Ale zrovna tak to může ještě nějaký čas trvat, rozdíly jsou minimální,“ vysvětluje golfový prezident, že ten okamžik může být blízko i daleko.

Podle Šavrdy je potřeba, aby se sešlo více aspektů, ale ani dílčí neúspěch nemůže zklamat. „Silná generace bez slabších článků v týmu, dobrá energie v týmu a určitě i štěstí a více zkušeností s podobnými vypjatými závěry. Potřebujeme pochopit, že je normální porážet silné soupeře. Pokud toto dostaneme do své mysli, potom medaili získat můžeme. Ale na druhé straně je potřeba být střízliví. Může se stát, že příští rok nebude žádný tým mezi nejlepšími osmi a nemusí to nutně znamenat pád českého golfu,“ připomíná sportovní ředitel, že výsledky mohou mít výkyvy a připomíná malou základnu, z které se české týmy generují.

Zahraničí oceňuje pokrok
Stále se zlepšující výsledky českých týmů i jednotlivců si všímají stále více také v zahraničí. Prezident ČGF měl okamžitou reakci svých kolegů z Evropské golfové asociace „Volal mi bývalý prezident EGA Jean-Marc Mommer, okamžitě mi gratuloval současný Past Prezident Pierre Bechman k výsledkům všech týmů a také většina korespondence s dalšími začíná gratulací. Jak to bývá, doma prorokem nebudete, ale věřte, že český golf má v zahraničí výborné jméno a jsme za naše sportovní výsledky vysoce ceněni,“ těší šéfa českého golfu.

Šavrda zvyšující se respekt soupeřů poznává rok co rok přímo na hřišti. „Dříve, když jsme skončili desátí nebo bojovali o postup do první osmičky, všichni chodili a gratulovali nám, ale nyní už s námi počítají. Své by o tom mohli říct chlapci, kteří letos v semifinále na 19. jamce podlehli týmu Itálie, který následně spustil nekonečnou oslavu na osmnáctém greenu. Pro nás smutný okamžik, ale byla to vlastně odměna, protože v tu chvíli víte, že to pro soupeře nebyla jen rutinní záležitost,“ popisuje sdílený okamžik ze šampionátu dorostenců.

 Po jeho skončení německý kouč vysekl českému kapitánovi (Svatopluk Býma) poklonu, jak dokáže tak malá země pracovat s hráči, a nabídl i společné zimní kempy. Švédové zase ocenili, jak skvěle se naši reprezentanti při hře chovali. „To je pro nás všechny obrovská odměna,“ uzavřel komentář k vystoupení českých družstev sportovní ředitel.