Americký život Kateřiny Bruner pokračuje u golfu

Naposledy jsme sledovali na dálku vaše hráčské výkony na Symetra Tour v roce 2016. Co všechno se od té doby událo?

Hodně se za poslední čtyři roky změnilo. Začala jsem učit v golfovém klubu, vzdělávat se s pomocí americké PGA a pracovat jako Golf Pro v místním Country Clubu. Stále jsem zvažovala, zda to ještě na Symetra/LPGA Tour nezkusit, ale když jsem dostala možnost koučovat tým na univerzitě, kterou tak miluji, a na které jsem sama hrála, neváhala jsem ani sekundu. V srpnu 2018 jsem začala svoji novou kariéru pod legendární koučkou Andreou Gaston, která přešla na University of Southern California. Zde byla trenérem 21 let a třikrát vyhrála národní mistroství NCAA Championship. Je mi ctí být pod jejím vedením a učit se, jak vybudovat Powerhouse program tady v Texasu. Začaly jsme společně v sezóně 2018/2019 na 54. místě v žebříčku Divize 1 v NCAA a na konci roku 2020 jsme v TOP 30. V Divizi 1 ženského univerzitního golfu je momentálně 249 týmů.

Byla jste dlouhou dobu českou amatérskou jedničkou, hrála univerzitní golf v USA, poté přešla k profesionálkám. Nyní působíte jako asistentka kouče na své alma mater. Která část vašeho golfového příběhu je pro vás nejvýznamnější?

Každé období přineslo jiné úspěchy a překážky. Mít možnost hrát za národní tým a reprezentovat Českou republiku mi otevřelo dveře do světa. Díky velké pomoci od bratra Marka Růžičky se mi podařilo dostat do USA už na střední škole. To bylo něco, co mi velmi pomohlo dostat se na dobrou univerzitu, na které jsem se měla možnost vyvíjet nejen jako hráčka, ale i jako člověk. Myslím si, že čtyři roky na Texas A&M Univerzitě mi zcela změnily život. Moje rozhodnutí v USA zůstat a žít vychází především z mých zkušeností v Texasu. Přispělo k tomu samozřejmě i osudové setkání se současným manželem. Nic bych na mém golfovém příběhu neměnila. Jsem velice vděčná za každou zkušenost a možnost, kterou mi golf nabídl. Když se tak zamyslím nad tím, co pro mě golf znamená, tak je to vlastně můj celý život. V každé etapě je součástí mého života. Myslím, že to tak i zůstane do budoucna.

Největší novinkou u vás je narození dcery. Věnujete se dál také golfu a plánujete dceru vést ve stejných sportovních kolejích?

Ano, to je asi doposud ta největší životní změna. Netušila jsem, jak narození dítěte změní způsob života a celkový přístup k němu, samozřejmě v dobrém. Stále se golfu věnuji, i když nemám už moc času na trénink. O to víc si vážím momentů, kdy si mohu zahrát a dvojnásobnou radost mám, když je to právě s hlavní koučkou našeho týmu. Jako třeba nyní, když nemáme sezónu. Běžně létáme po USA, většinou na Floridu. Mimo sezónu se nadále věnujeme skautingu, ale to kvůli omezení v souvislosti s pandemií Covid-19 momentálně nelze. Mám tak možnost trochu více hrát a stále se udržovat ve formě. Dceru určitě budeme vést ke sportu, ale tlačit na ni nebudeme. Uvidíme, co se jí bude líbit nejvíce, a co jí hlavně půjde přirozeně.

Jak jste strávila letošní vánoční svátky?

Letos byly svátky velmi vzácné, protože to jsou první Vánoce s dcerou Emily, moc jsem se těšila. Jen mě mrzí, že letos rodiče s bratrem nemohli přiletět do USA kvůli situaci kolem Covidu. V Texasu je mírná zima, takže člověk má navíc možnost venkovních aktivit, průměrná teplota v prosinci je tady 18 stupňů Celsia.

Vracíte se pravidelně do ČR? Co vám ve Státech chybí z domova nejvíce?

Do ČR se snažím vracet každým rokem a když se nedostanu já, přiletí rodiče nebo bratr. Všechno se letos zkomplikovalo a moc mě mrzí, že jsem se s nimi letos nemohla vidět. Do Evropy létám hlavně přes léto, kde se většinou zúčastním skautingu na prestižních juniorských turnajích jako jsou Annika Invitational Europe, Mistrovství Evropy družstev dorostenek, German Boys and Girls, European Young Masters nebo British Girls. Při turnajích mám možnost sledovat a vyhlížet talenty, kteří by se mohli připojit k našemu týmu. V budoucnu bych chtěla dorazit i na české mezinárodní juniorské mistrovství.
Nejvíce mi tady v USA asi chybí česká kuchyně, lépe řečeno maminčina kuchyně. Také kultura a historie, čtyři roční období a ten trošku pomalejší způsob života.

Co se vám naopak na životě v USA líbí nejvíce?

Asi ta volnost a svoboda si žít život tak, jak si ho představuji. Hlavně tady na jihu se mi líbí, jak se lidé dokážou navzájem podporovat a pomoci jinému v dosažení cílů a snů. Potvrzuje se zde v praxi moje životní filozofie „Go Big or Go Home.“ Je tady ve všem tolik možností... Libí se mi ta možnost výběru a dostupnost všeho, na co si člověk vzpomene.

Brzy se rozjede nová sezóna, ideální čas pro předsevzetí. Máte nějakou radu pro mladé golfisty, kteří by chtěli následovat vaší cestu? 

Jestli golf miluješ a chceš být opravdu dobrý, tak pro to musíš udělat víc než ostatní. Musíš umět najít způsob, jak to může jít a ne důvody, proč by něco nešlo. Je také důležité hrát mezinárodní turnaje. Tam máš možnost se porovnat s ostatními a zjistit, na čem je potřeba pracovat a zlepšit se, ale i budovat si pozici ve WAGRu. Přinese ti to mnoho zkušeností a budeš mít možnost se trochu otrkat ve světě. Mnoho lidí si přeje něco dokázat, ale jen málo z nich je ochotných pro to udělat absolutní maximum. Je velice důležité mít takovou bojovnost a jasně vědět, za čím jít. Mít jasné cíle a plány, jak těch cílů dosáhnout. Stačí začít s malým cílem každý den a ten malý cíl se potom vyvine ve větší. Soustředit se na to, co ty můžeš ovlivnit a neřešit to, co nejde změnit.

Těm, kteří plánují studium na americké univerzitě, bych doporučila začít se poohlížet po univerzitě už v prvním či druhém ročníku na střední škole. Pak ve třetím ročníku přiletět na tzv. official visit (návštěvu školy). Je potřeba se pro univerzitu dokázat rozhodnout už ve třetím ročníku, či maximálně během podzimu posledního ročníku. Každá škola má jen pět plných stipendií (pro dívky), ale není nemožné je dostat, pokud je hráčka dobrá. Dostat plné stipendium na TOP školách v Divizi 1 většinou znamená mít průměrné výsledky okolo paru na hřištích, které mají délku minimálně 5600 metrů a být v TOP 200 na žebříčku WAGR.

Univerzitní profil Kateřiny Bruner