Český golf po epidemii: Výrazné změny v reprezentačním kalendáři
Petr Halaburda, Neděle 21. června 2020
Jako jedni z prvních mohli v průběhu epidemie golfisté zpět na hřiště a jako jedni z prvních začali také spřádat plány, jak ještě dohnat posunutou sezónu, která přinesla největší změny především pro zahraniční akce reprezentantů. I to vyplynulo z dnešního prvního letošního setkání ČGF s novináři.
Onemocnění COVID-19 postavilo český golf v polovině března do složité situace. Sezóna byla právě na startu, golfové resorty chystaly otevřít své brány natěšeným hráčům po zimě. „Celý život společnosti byl ovlivněn, nebyli jsme výjimkou. Ale podařilo se nám společným úsilím dostat golfisty na sportoviště mezi prvními,“ připomněl prezident ČGF Zdeněk Kodejš, jak si vedl golf v krizových měsících.
Generální sekretář Aleš Libecajt popsal první týdny poté, co vstoupila v platnost všechna možná omezení. „Vytvořili jsme krizový štáb, který průběžně vyhodnocoval vládní opatření. Hodně práce odvedla právní komise, s kterou jsem byl ve spojení v podstatě nepřetržitě a jak se ukázalo, její rozbory golfovému prostředí výrazně usnadnily řadu rozhodnutí. Mnohokrát se vyplatilo nereagovat na různá prohlášení, ale počkat na paragrafová znění, z kterých vznikala konkrétní doporučení pro golf. Vytvořili jsme speciální podstránku na federačním webu, kde jsem zveřejňovali všechna opatření,“ připomněl, jak se hned v úvodu podařilo najít vhodnou komunikační linku s kluby i veřejností.
Jenže nejen tuzemský golfový provoz bylo nutné přizpůsobit složitému období, velkou ránu dala epidemie především výkonnostnímu golfu. Začala se bortit detailně plánovaná domácí sezóna, některé turnaje bylo třeba zcela zrušit, další se podařilo odložit na pozdější termín.
Sezóna tak naplno začala až právě dnes zakončeným beřovickým turnajem. Ještě více byl však zasažen zahraniční program, přední reprezentanti najednou neměli kde hrát. „Hodně akcí bylo zcela zrušeno, některé přeloženy včetně evropských šampionátů, které se budou hrát až v září, kdy už celá plejáda špičkových hráčů včetně našich bude na univerzitách v Americe,“ připomněl komplikace reprezentační manažer Petr Šavrda.
Přesto při dalším rozvolnění různých zákazů bylo třeba znovu rychle rozjet přípravu národních i regionálních výběrů, což však v českém případě bylo o to složitější, když národní kouč Staffan Johansson nemohl odcestovat ze Švédska. „Ale spolupracoval na dálku se zdejšími asistenty Davidem Carterem a Petrem Němečkem, kteří odvedli velký kus práce,“ pochválil Šavrda trenéry, kteří museli přípravu přizpůsobit možnostem, tedy například i tréninku v menších skupinách.
Právě Petr Šavrda se stane od 1. července odpovědnou osobou za reprezentaci a tréninkový systém, neboť v rámci změn vzniknou na ČGF dva úseky. Sportovním ředitelem bude Petr Šavrda, do funkce technického ředitele byl jmenován Luboš Klikar. Pod Šavrdu tak bude spadat jak reprezentace, tak celý tréninkový systém včetně vytváření koncepce a spolupráce s budoucím reprezentačním koučem. Švéd Staffan Johansson již dříve naznačil, že po letošní sezóně skončí.
„Dlouhodobá vize bude nastavena do příští olympiády v Paříži, ale rád bych ji tvořil už s novým koučem, který bude mým nejbližším spolupracovníkem. Mám představu, že bude k dispozici ČGF k dispozici přes 200 dnů v roce. A bude to funkce, která bude mít stále větší přesah do manažerské práce, hodně činnosti musíme soustředit do komunikace s hráči na univerzitách,“ připomněl Šavrda, že většina špičkových reprezentantů hraje doma pouze během letních prázdnin.
Luboš Klikar bude mít na starost kompletní turnajovou agendu, přičemž domácí kalendář pro výkonnostní golf na příští rok už začíná sestavovat. „Chystáme se pozměnit systém některých soutěží. Rádi bychom, aby mládežnické týmové soutěže nebyly jen o kvalifikaci a závěrečném turnaji, ale aby vznikla dlouhodobější soutěž,“ naznačil jednu z chystaných změn.
Výrazný zásah do soutěží čeká možná na špičkové amatéry a profesionály. „Rádi bychom vytvořili nejpozději od roku 2022 dlouhodobou společnou soutěž. Open série ve světě ukazují, že společné akce amatérů a profesionálů jsou důležité pro výkonnostní růst hráčů, zkušenosti čerpáme nejvíce od Finů, kde takováto soutěž už řadu let funguje. Umíme si představit, že použijeme obdobný model – šest až osm turnajů ročně, v nichž vítězové inkasují zhruba 3.000 eur, přičemž prize money za umístění amatérů získává federace, která je následně používá k financování dalšího výkonnostního růstu těchto hráčů,“ popisuje dobře fungující severský systém. Šlo by o třídenní turnaje, aby se amatérům mohly započítávat do světového amatérského žebříčku WAGR.
Ilustrační foto