Klára Spilková: 200 kilometrů v nohách, ale únava na mě teprve dolehne

Ačkoli se dvanáctikolový kvalifikační maratón, který v posledních třech týdnech Klára Spilková podstoupila při cestě na LPGA, jeví na první pohled jako zničující, pro českou hráčku ve skutečnosti nešlo o žádnou výjimečnou situaci. „Brala jsem to jako tři turnaje v kuse. Na LET také hrajeme tři čtyři turnaje za sebou.“

Takže únavu vůbec necítíte, protože jste zvyklá?

Teď je to ještě dobré. Myslím si, že až si dovolím ten pravý odpočinek, tak to na mě dolehne. Mezi koly jsem se snažila hodně odpočívat, pořád jsem spala, tudíž i hodně regenerovala.

Měla jste možnost alespoň využít pomoci fyzioterapeutů?

Během turnajů k nim moc nechodím, fyzioterapeuty mám doma a taky málokomu věřím. Mám asi pět cviků, které dělám po každém kole, po němž se necítím úplně fit. Je to asi jen na dvacet minut, ale vždycky mi pomůžou. Pak už můžu odpočívat a úplně vypnout. To je pro mě asi nejdůležitější.

Máte představu, kolik jste za poslední měsíc nachodila kilometrů?

Když si vezmu, že při každém kole nachodím deset kilometrů, tak za celý měsíc to dá i s tréninkovými koly kolem 200 kilometrů. Tak by to asi mohlo vycházet. Ale každý den jsem nehrála.

To je docela pádný argument pro všechny negolfisty, kteří tvrdí, že golf není sport...

Já nejsem taková, abych někoho přesvědčovala. Ať si to nejdřív každý zkusí a udělá si svůj vlastní názor. Někdy to vidím i u sebe, když mám na něco nějaký názor bez toho, aniž bych to vyzkoušela. A pak si říkám: Vždyť jsem to ještě nikdy nezkusila, půjdu do toho a pak uvidím, jaké to bude. Jsou to jen předsudky. Znám pár lidí, kteří měli stejný názor, pak si golf zkusili a já pak od nich slyšela: Jé, z toho bolí záda, to je takový nepřirozený pohyb, tu osmnáctku jsem skoro neobešel. A proto říkám: Udělejte si na to svůj názor, než začnete soudit.

Kolik kufrů jste vzala na kvalifikaci a co obsahovaly?

Mám golfový bag a k tomu jeden velký kufr. Do něho se vejde snaž třicet kilo, ale já vozím vždy kolem 20 až 23 kilo. Velkou část obsahu zastupuje hygiena a vždycky si s sebou vozím svíčku, abych si v hotelových pokojích navodila atmosféru jako u sebe doma. I tam se chci cítit dobře. A teď jsem si přibalila i pastelky, občas si ráda něco namaluju, člověk se u toho dobře odreaguje.

Závěrečná část kvalifikace se uskutečnila v Pinehurst Resortu, kde se nachází 9 golfových hřišť. Jak na vás areál působil?

Byl obrovský, ale krásný. Je to takové golfové městečko, ve kterém všichni hrají golf a je tam i spousta golfových obchůdků. Trochu mi to připomínala St Andrews. Ne samozřejmě typem hřišť. Ale tím, že tam také všichni hrají golf. To je hezké.

Které z hřišť Pinehurtsu se vám líbilo více? Šestka, nebo sedmička?

Každé bylo jiné. Ta sedmička byla užší, pro mě větší výzva. Greeny byly tvrdší, tvarované, ale krásné. Obě hřiště ale seděla dobře mé hře. Byla v lese a nebyla tak dlouhá. Když jsem je spatřila, řekla jsem si: „Tak tady jsem doma.“

Ve druhém kole jste na šestce dokonce zahrála eagle na čtyřparu. Jak k tomu došlo?

Zahrála jsem ze 120 metrů do jamky. To byl takový vyvýšený green, byly tam dvě boule a jamka byla až na té vrchní bouli. Skočilo to před bouli, a když jsem přišla na green, byly tam jen dva míčky, tak si tak říkám: „Ty vogo, já jsem někde za greenem zase.“ Nebyl ani za greenem. Tak jsem se tedy šla podívat k jamce, a on v ní byl. Zahrála jsem to osmičkou železem.

Během kvalifikace jste působila dost uvolněně, v dobrém rozpoložení. Bylo něco, co vás za ty tři týdny vyvedlo z koncentrace?

Spíš už jsem cítila tlak ke konci, hodně lidí mi psalo. Snažila jsem to nevnímat a moc nesledovat, ale bylo toho hodně. Vždycky zavírám mobil a dávám ho pryč. V tomhle to bylo náročnější, a taky to na mě trochu doléhalo po večerech. Ale snažila jsem se být v kontaktu s rodinou. Když jsem měla slabší chvilku, tak jsem volala domů.

V tak psychicky i fyzicky náročném turnaji je důležitá role caddieho. Jak pomohl kedík Martin Konečný?

Zastával roli baviče celé tři týdny, takže hodně jsme se nasmáli. Bylo to hodně uvolněné, někdy jsme se o golfu vůbec nebavili.

Kde budete trávit Vánoce?

Ráda bych byla doma na Vánoce, ale myslím, že tu budu tak týden a hned začnu něco vymýšlet. To jsem prostě já.

FOTO Zdeněk Sluka